Vandrovní knížka Václava Kschira aneb jeho cesta po habsburské monarchii v polovině 19. století

Ve fondech Archivu města Plzně se nachází několik vandrovních knížek. Jedna z nich patřila malíři pokojů Václavu Kschirovi (1822–1892). Zajímavostí této knížečky osmerkového formátu je to, že kromě vlastní primární funkce (tj. osobní i pracovní průkaz, popř. cestovní pas) sloužila posléze potomkům původního majitele jako zápisník pro poznámky genealogického charakteru.

Václav Kschir se narodil 17. prosince 1822 v Plzni jako nemanželské dítě Františky Kschirové. V listopadu 1848 mu byla plzeňským magistrátem vydána vandrovní knížka a šestadvacetiletý mládenec střední postavy s kulatým obličejem, hnědými vlasy, modrýma očima, pravidelnými ústy, podlouhlým nosem a bez zvláštních znamení se vydal na vandr.

Ten započal 6. prosince 1848 v Praze, odtud se vydal do Brna, Prostějova, Olomouce, Hradce Králové, Poděbrad a nakonec po měsíční pouti skončil opět v Praze. Odtud se vydal směrem na jih, až se dostal dne 16. února 1849 do Českých Budějovic, kam se po měsíční cestě po rakouských zemích opět vrátil (cestoval přes Linz, Gmunden, Salzburg, Ried a Schärding). Z Budějovic odešel potřetí do Prahy, odkud chtěl pokračovat do rakouského Korneuburgu, ale nakonec v Praze na delší dobu zakotvil a byl tam zaměstnán u tamějšího malíře pokojů Antona Sobotky. V polovině listopadu 1849 se krátce vrátil do Plzně, aby mu byla prodloužena platnost vandrovní knížky na další rok, a hned se navrátil do Prahy. Tam již 20. dubna 1849 pracoval u jiného pražského malíře pokojů, Josefa Zikesche, kde zůstal až do 23. července 1850.

Jak již bylo výše zmíněno, vlastní vandrovní knížka obsahuje i pozdější zápisky genealogického rázu. Ty jsou pravděpodobně dílem Václavova stejnojmenného syna, který je do knihy zapisoval ve druhé polovině 19. století. Poslední zápis je pak datován rokem 1905. Z nich se můžeme dozvědět nejen datum narození a úmrtí některých jeho potomků, ale i přesný čas či jiné zajímavosti. Tyto krátké přípisky jsou psány německy i česky a mísí se v nich humanistické písmo s novogotickou kurzívou. Pokud Vás zajímají osudy Václava Kschira a jeho rodiny, naleznete je na internetové Encyklopedii Plzně.


Titulní strana vandrovní (též vandrovnické) knížky a stránka, kde jsou zaznamenány osobní údaje o jejím držiteli. Předtištěny jsou kolonky v německém i českém jazyce; vyplněna je pouze německá část.


Ukázky zápisů v knížce: horní snímek zachycuje cestu Václava Kschira po zemích monarchie; na spodním obrázku jsou již zápisy genealogického charakteru. Například na začátku stránky 77 je uvedeno (transliterace): dne 4. septembr [1]852 / narodila se holka we tři hodini / ráno. [J]meno Marie. / Zesnula in Panu / dne 16tiho února 1853. / Den 6. Norember um 6 Uhr / früh ist Klara gebohren 1853 …


Mapa zachycující cestu Václava Kschira po zemích Habsburské monarchie