Sbírka plzeňských pohlednice Ladislava Lábka

Ladislav Lábek se narodil dne 27. ledna 1882 v Plzni. Ač vystudovaný obchodník, převážil u něj zájem o národopis, památky a historii. Byl známým plzeňským kulturním historikem, etnografem, zakladatelem a ředitelem Národopisného muzea Plzeňska. Byl také spoluzakladatelem Kroužku přátel starožitností, který se později přeměnil na Společnost pro ochranu památek Plzeňska.

V Archivu města Plzně je uložena část jeho písemné pozůstalosti, ale především jeho místopisná sbírka, která obsahuje Lábkovy výpisy, výstřižky a fotografie k jednotlivým objektům ve městě. K této místopisné sbírce byla připojena sbírka další, a to sbírka plzeňských pohlednic, která byla zakoupena od L. Lábka v roce 1964. Lábek měl ostatně k tomuto druhu dokumentace velice blízko, protože sám se svou sestrou Marií Lábkovou ve vlastním národopisném nakladatelství vydával pohlednice staré Plzně. Sbírka pohlednic je uspořádána podle nakladatelství a je uložena v pěti krabicích.

První pohlednice s motivy města Plzně se objevily až roku 1894, ovšem hned od několika nakladatelů (plzeňští Kočí a Finek, Carl Otto Hayd z Mnichova, pražský Josef Richard Vilímek aj.). Zachycují pohledy na město nebo jednotlivé objekty, ať už fotografické, či jako reprodukce výtvarných děl. Představují díla známých plzeňských výtvarníků, jako je např. Bohumil Krs, Ladislav Sutnar, Jan Konůpek a další. Zprvu byly oblíbené koláže, později vydavatelé přešli na jednotlivé motivy, pohlednice, které byly vlastně inzeráty určité firmy, i např. pohlednice s kreslenými vtipy.

Další kategorií jsou pohlednice, které zachycují určité historické události, např. jedna z prvních plzeňských pohlednic, vydaných R. Vilímkem z Prahy, zachycuje popravu Jana Sladkého Koziny, jiná hostinu Valdštejnových důstojníků na plzeňské radnici v roce 1634 či první jízdu tramvaje v Plzni v roce 1899. Sbírka pohlednic tak má nesmírně důležitou a zajímavou vypovídací hodnotu pro poznání urbanistického, architektonického i historického vývoje města.

Část Lábkovy sbírky pohlednic byla použita v publikaci Velká kniha plzeňských pohlednic, která vyšla v nakladatelství Starý most v roce 2008.


Žertovná pohlednice vydaná při zahájení tramvajového provozu v Plzni v roce 1899. Nakladatel Antonín Štika v Plzni


Koláž Plzeňských listů a fotografie budovy Měšťanské besedy, která byla vystavěna v letech 1900–1901 podle plánů Aloise Čenského (slavnostně otevřena 29. prosince 1901). Nakladatel Josef Milt, Plzeň 1902


Zvláštním a kuriózním typem byly např. pohlednice, u kterých se pouhým povytažením změnil celý obrázek. V tomto konkrétním případě se pohled na Prešovskou (tehdy ovšem ještě Říšskou) ulici s domem U Zlatého slunce změnil ve snímek Pražské ulice. V pozadí tehdejší Říšské ulice vidíme budovu synagogy, která byla vystavěna v letech 1890–1893 stavitelem Rudolfem Štechem podle plánů Emanuela Klotze. Nakladatel Hugo Bondy v Praze