Nová archivní kulturní památka v Archivu města Plzně

Na počátku letošního roku se počet archivních kulturních památek uložených v městském archivu rozrostl o další položku. Jedná se o rukopis obsahující vyobrazení saských kurfiřtů a vévodů z rodu Wettinů spolu s jejich stručnými medailonky z pera saského zemského historiografa Petra Albina či v němčině Peter von Weiße (1543–1598).

Součástí dynastické reprezentace Wettinů byly nejen historicko-genealogické práce, ale také galerie předků v jednotlivých rezidencích. Nejvýznamnější vznikla z iniciativy Kristiána I. pro Dlouhou chodbu zámku v Drážďanech. Plátna v letech 1588–1589 zhotovil dvorní malíř Heinrich Göding st. (1531–1606).

Kristián I. si současně s galerií objednal i sérii miniatur, které věrně zachytily její podobu. V rukopise vždy levou stranu zaplňuje portrét, pravou kaligrafický text. Celkem je zde vyobrazeno 46 Wettinů – včetně fiktivních předků Kristiána I. Rukopis zjevně zachytil původní, jen zmenšenou podobu originálních Gödingových obrazů. Vazbu zřejmě provedl žák dvorního knihvazače Jakoba Krause Caspar Meuser. Desky jsou zdobeny zlacenými ornamenty, na přední desce je znak Kristiána Saského, na zadní jeho manželky Sofie Brandenburské. Po dokončení honosné vazby byl rukopis uložen do drážďanské kunstkomory (prostory, kam se ukládaly umělecké předměty).

Kdy a za jakých okolností se dostal do knihovny cisterciáckého kláštera v Oseku nelze vysledovat, ale na konci 19. století je uveden v tamním katalogu rukopisů. Po zrušení kláštera roku 1950 byl rukopis pohřešován. Dle nejnovějších poznatků zůstal v držení posledního cisterciáckého mnicha oseckého kláštera a zároveň jeho převora a národního správce P. Zikmunda Jana Kapice (1888–1968). Roku 1970 byl rukopis zakoupen od jeho dědiců do Archivu města Plzně.

Jde o neobyčejně cenný pramen pro poznání podoby drážďanské galerie Wettinů, která je od sklonku druhé světové války nezvěstná. V Dlouhé chodbě drážďanského zámku přečkaly obrazy až do roku 1942, kdy byly převezeny do zámku Naunhof vzdáleného asi 20 km severně od Drážďan. V létě 1945 obýval zámek oddíl Rudé armády. Po jeho odchodu byly kolem zámku nalezeny jen roztroušené úlomky rámů, samotné oleje chyběly. Dodnes se nepodařilo objasnit, zda Gödingovy obrazy byly zničeny, či odvezeny jako kořist do bývalého Sovětského svazu.

Rukopis byl za archivní kulturní památku č. 179 prohlášen 5. ledna 2024. V Archivu města Plzně je tedy v současnosti uloženo celkem sedm archivních kulturních památek, což je nevyšší počet ze všech městských archivů v ČR. Ty sice podléhají zvláštnímu režimu, přesto je zájemci mohou vidět například během příležitostných výstav. Kromě toho jsou Archivem města Plzně zpřístupněny v digitálním archivu: https://digiarchiv.plzen.eu/.