Milan Kazda
Do Archivu města Plzně byl v roce 2019 na základě darovací smlouvy převzat rodinný archiv Kazdových, jehož část tvoří i osobní fond plzeňského amatérského filmaře Milana Každý.
Milan Kazda se narodil 6. července 1931, vystudoval vysokou školu, obor inženýr zeměměřič. Pracoval u státní dráhy, ale byl fascinován filmovou tvorbou, a tak s kolegy založil filmový klub ŽEFA Plzeň (Železniční filmoví amatéři). Natáčeli dokumentární i hrané filmy a na soutěžích amatérských filmů získali různá ocenění. Kazda pracoval jako režisér, scénárista a občas stál za kamerou. V roce 1964 se podílel s Milošem Havránkem, Josefem Peškem a Františkem Svobodou na vzniku filmového studia Škodafilm, o tři roky později zřídili profesionální Studio PKO film při Parku kultury a oddechu v Plzni. Produkovali dokumentární filmy na zakázku průmyslových podniků. Československo patřící do východního bloku rozvíjelo spolupráci se SSSR. Docházelo k provázání v mnoha oblastech života, také styky v oblasti kinematografie měly utužit vzájemné vztahy. V šedesátých letech 20. století došlo k uvolnění společensko-politických poměrů, čímž se otevřel prostor pro mladé filmové tvůrce. Kazda se svými spolupracovníky, podpořeni festivalovými úspěchy, navštívili v roce 1966 SSSR. Z návštěvy se dochovalo několik fotografií.
Přišel však 21. srpen 1968 a vojska Varšavské smlouvy vstoupila na naše území. V kritických dnech natáčel Kazda se svými kolegy před budovou plzeňského rozhlasu, která se stala centrem odporu. Získali unikátní záběry, na jejichž základě vznikly dva protiokupační filmy – Balada capartova a Normalizace. Režim na to následně zareagoval a Kazda dostal zákaz činnosti a byl podmíněně odsouzen na deset měsíců. Paradoxem je, že v té době dálkově dostudoval filmovou fakultu. Byl nucen pracovat v podřadných zaměstnáních, později se vrátil ke své původní profesi zeměměřiče. Po listopadu 1989 byl rehabilitován a věnoval se filmařské tvorbě. Produkoval filmy s protikomunistickou a protinacistickou tematikou. Zemřel v roce 2015 ve věku 84 let.
Natáčení filmu Díra, za který získal Velkou filmovou cenu v Bělehradě (asi 1963)
Fotografie z natáčení v SSSR (1966)
Předání filmů Balada capartova a Normalizace pplk. A. Moltašem, velitelem Správy veřejné bezpečnosti Západočeského kraje v Plzni (1990)