Dobytí Plzně v roce 1618 na dobových rytinách

Dobytí Plzně v roce 1618 na dobových rytinách

Po vypuknutí stavovského povstání 23. května 1618 se katolická Plzeň přiklonila na stranu císaře Matyáše a brzy poté se stala jedním z hlavních cílů stavů k oslabení panovnické moci v Čechách. Dne 19. září 1618 bylo zahájeno obléhání Plzně, ale kvůli nedostatku vojáků a dělostřelectva nemohl generál Petr Arnošt Mansfeld vzít město útokem. Po příchodu posil z celých západních Čech dosáhl Mansfeldův kontingent počtu přibližně 8000 mužů a 2. října mohlo být zahájeno klasické obléhání s podporou artilerie. Avšak až po sv. Martinu (11. listopadu) dorazila k Plzni z Prahy dvě mohutná děla, která celé obléhání značně urychlila. Dne 21. listopadu byl zahájen generální útok a město bylo dobyto.

Jedním ze zajímavých pramenů pojednávajících o této události je soubor rytin vydaných v průběhu třicetileté války. První známá mědirytina je od Georga Kellera z roku 1619, nejprve vydaná jako leták, později jako knižní ilustrace. Následovala rytina Johanna Hauera (vydána Simonem Halbmayerem v Norimberku) přibližně z roku 1620. Poslední rytina je od Matthäuse Meriana st. z počátku třicátých let a vydaná v roce 1635 ve Frankfurtu nad Mohanem v díle Theatrum europaeum. Všechny tři rytiny můžou mít společný původ, patrně jinou již neznámou rytinu od anonymního autora. Ten musel být velice dobře obeznámen s rozložením města a vzhledem k vojenským detailům se obléhání osobně účastnil. Druhou variantou je, že Kellerova rytina sloužila jako předloha zbylým dvěma. Jisté však je, že jsou události zobrazeny ze stejného vysokého nadhledu od jihovýchodu, kdy je zachycen prakticky celý půdorys města, a hlavně průběh samotného dobývání. Všechny tyto rytiny mají zkreslenou přesnost, perspektivu, vzájemné hmotové poměry i měřítko, které bylo vypočteno na cca 1:5000. Přesto jsou rytiny v mnoha ohledech rozdílné. Odlišně jsou zakresleny řeky a cesty, zástavba na předměstích, vojenská opevnění či polohy jednotlivých legend a jejich grafické znázornění.

Všechny tři rytiny jsou cenným zdrojem informací o průběhu dobytí Plzně i přes chyby, které se v nich nacházejí. Dále představují hodnotný pohled na město Plzeň z počátku 17. století. Taktéž se jedná o zajímavý informační prostředek, který byl v tomto období využíván k šíření povědomí o vojenských událostech právě probíhajícího konfliktu. V průběhu třicetileté války byly rytiny nadále využívány, ale úroveň zobrazených detailů postupně klesala.

            

Kellerova veduta dobytí Plzně z roku 1619                

                                 

Hauerova veduta dobytí Plzně. Reprodukce z druhé poloviny 19. století

Merianova veduta dobytí Plzně z roku 1635