Dne 11. března 2025 uplynulo deset let od úmrtí pátého městského archiváře PhDr. Ing. Ivana Martinovského

Dne 11. března 2025 uplynulo deset let od úmrtí pátého městského archiváře PhDr. Ing. Ivana Martinovského, který, ač byl rodákem z Úval u Prahy, spojil svůj život na dlouhou dobu s Plzní. Nejprve sice absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích a poté pracoval až do roku 1972 jako technolog výroby barviv v Ústí nad Labem, ale nakonec se oklikou po překonání mnoha překážek dostal k historii, která jej zajímala už od dětství.

Po dálkovém studiu pomocných věd historických a archivnictví na FF UK v Praze působil nejprve v Okresním archivu v Ústí nad Labem. V roce 1983 nastoupil do Archivu města Plzně, kde se následujícího roku stal ředitelem. V čele Archivu města Plzně setrval 13 let. Po svém nástupu také převzal redakci sborníku Minulostí západočeského kraje, který vedl až do roku 2005.

Publikační činnost I. Martinovského zahrnuje více než 250 položek. Mnoho článků věnoval historii severních Čech, plzeňského regionu a českým právním i správním dějinám vesměs 15. a 16. století. Stranou jeho zájmu však nezůstalo ani 19. a 20. století, a to především v edicích – v Soupisu pramenů k životu a dílu J. E. Purkyně a v řadě edic věnovaných Karlu Klostermannovi.

Hlavní prací I. Martinovského pro naše město je publikace Dějiny Plzně v datech. Od prvního osídlení až po současnost z roku 2004. Bez jeho nezměrného úsilí by kniha vůbec nevznikla, o potřebnosti publikace přesvědčoval představitele města už od roku 1989, ale dlouho zbytečně. Druhým jeho zásadním dílem byla komentovaná edice Vladislavské zřízení zemské a navazující prameny (Svatováclavská smlouva a Zřízení o ručnicích), na níž pracoval spolu s Petrem Kreuzem a která vyšla v roce 2007. Za tuto edici dostali oba autoři Vědeckou cenu Historické komise pro České země Collegia Carolina za rok 2009.

Ivan Martinovský věnoval rovněž nemalé úsilí práci pro české archivnictví. V roce 1990 byl zvolen předsedou obnovené České archivní společnosti, kterou vedl šest let. Pracoval i v dalších orgánech, kde mj. uplatnil své obsáhlé vědomosti ze svého předešlého povolání: v letech 1975–1985 působil jako předseda komise pro konzervaci a ochranu archiválií při Archivní správě ministerstva vnitra, v letech 1976–1988 pak také jako dopisující člen Mezinárodní archivní rady, výboru pro konzervaci ve Washingtonu. V letech 1994–2004 pracoval ve vědecké archivní radě ministerstva vnitra a od roku 1990 byl členem redakční rady Archivního časopisu. Za rozsáhlou životní práci převzal 24. dubna 2007 od ministra vnitra ČR vyznamenání Za zásluhy o české archivnictví.

Nelze opomenout ani jeho pedagogickou činnost na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem, na Pedagogické fakultě a Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a na univerzitě v Hradci Králové.

Dne 28. října 2007 obdržel I. Martinovský za dlouholeté působení ve funkci městského archiváře Pečeť města Plzně a 28. září 2014 také Cenu města Plzně, jíž byla oceněna jeho práce pro město Plzeň a zejména jeho zásadní podíl na vydání díla Dějiny Plzně v datech.

Ivan Martinovský nebyl nikdy členem žádné politické strany a vždy stál pevně za svými názory a přesvědčením.